Ztráta bodu mě strašně mrzí, ale jinak musím být spokojený, takovou formu naše lajna v životě neměla, žasl po utkání s Inženýry kapitán Faschingbauer

Sehrál deset utkání z jedenácti, během kterých nasbíral neskutečných 31 kanadských bodů za devět branek a dvaadvacet asistencí! Jakub Faschingbauer jasně vede kanadské bodování EUHL a potvrzuje, že už třetím rokem patří mezi naprostou elitu celé univerzitní ligy. Proti Prague Engineers, třetímu týmu tabulky, nejprve ve 12. minutě odstartoval přesilovkovou kombinaci, na jejímž konci byl přesně střílející Ondřej Polívka. Ve 44. minutě se poté trefil sám, když ho před bránou skvěle našel Jakub Pokorný. Na ledě byl i u vítězné branky Pokorného v prodloužení. Po vítězném zápase se plzeňský kapitán v obsáhlém rozhovoru rozpovídal nejen o zpackaném závěru a Plyšákové bouři, ale i o souhře s Václavem Polívkou a Janem Setikovským, nepříjemném incidentu z konce minulé sezóny, a také o posledním utkání základní části s Banskou Bystricou, které Akademiky čeká 14. prosince v 17:45 v Kooperativa Aréně!

 

Kubo, tak proti Engineers nakonec těsná výhra 3:2 v prodloužení. Je to ztráta jednoho bodu, nebo zisk dvou bodů?
Za mě určitě ztráta jednoho bodu. Je to hrozná škoda, byli jsme 16 vteřin od výhry. Strašně jsme si věřili, čtyři minuty před koncem jsme vedli 2:0, nakonec jsme si to nechali utéct na 2:2. Jsem tedy moc rád, že klaplo alespoň to prodloužení a bonusový bod zůstal doma. Ale bohužel naší chybou jsme si ten jeden bod vzít nechali, škoda.

Ale bez pohledu na průběh utkání jsou dva body dobré, že? Pražané hráli ve výborné formě a poráželi jednoho soupeře za druhým.
To asi jo. Co jsem viděl jejich poslední výsledky, jsou to výborní hokejisté, mají kvalitní tým, tak bych dva body před zápasem bral. Ale vzhledem k průběhu utkání to mrzí, měli jsme brát tři body a srazily nás individuální chyby.

Ty jsi byl dnes zase na ledě u všech gólů, na jeden si přihrál a jeden si sám vstřelil. Jak to děláš?
Já nevím (smích). Letos se dostáváme do spousty šancí, ještě jsme to teď řešili v kabině. Dneska jsem dával dvě tyčky, Venca Polívka jednu. Tuhle sezónu to prostě lepí, padá to tam, z každé šance jsme nebezpeční. Z osobního pohledu jsem spokojený, nemůžu říct nic jiného. Ale pořád mě mrzí, že z toho dneska nebyly tři body.

Tobě se podařilo ve třetí třetině ujet při dvojnásobném oslabení, pak jsi ještě nastřelil horní tyčku. Mrzí neproměněné šance hodně?
Nájezd mě mrzí dost. Hodně jsem si na něj věřil. Už když jsem viděl, že jedu sám, tak jsem zvedl hlavu a viděl jsem, že je gólman hodně zalezlý v bráně, takže jsem to zkusil střelecky. Bohužel mi puk trochu sjel a šlo to jen po zemi, mělo to jet nad zemí. Ale myslím si, že to zápas nerozhodlo. Určitě mě to mrzí, kdybych to dal, vypadalo by to jinak, ale nedá se nic dělat

Pětapadesát minut jste hráli bez obdržené branky, ale přesto ten výkon v obraně nebyl ideální, hosté šli několikrát do přečíslení. Jak jsi to viděl?
To je pravda. Musím před Filipem Smejkalem smeknout, hodně nás podržel. Ale jak říkáš, byla tam spousta situací, kdy jsme propadli v útočném pásmu a oni šli do brejků dva na jednoho, tři na dva. Okénka v obraně máme, musíme na tom zapracovat.

Spolu s Václavem Polívkou a Janem Setikovským naprosto dominujete celému bodování EUHL (za 11 zápasů dohromady 79 kanadských bodů, pozn. redaktor). Tak už se těšíte na nominaci na olympiádu vzhledem k situaci, že na ni nepojedou hráči z NHL a možná ani KHL?
Vtipná otázka, ale je to sci-fi (smích). Ale je pravda, že letos je to obdivuhodné, lepí nám to, góly tam padají snad z každé šance a musím říct, že takovou formu jsme nikdy neměli a takhle sehraní jsme nikdy nebyli. Samozřejmě to sledujeme. Nebudu lhát, že se na kanadské bodování nedíváme a že to nevím, ale pro mě je rozhodující, abychom šli mezi prvních šest týmů a měli jisté play-off.

Ještě jedna otázka s pohledem na minulost. V posledním zápase proti, teď už bývalé, Technice jsi byl nepříjemně naražen na dvířka od střídačky a skončil jsi v nemocnici. Jak se ti hrálo proti tomuto soupeři? Vzpomněl sis na to a měl jsi to během utkání v hlavě?
Jasně, vzpomněl. To byl moment, který pro mě byl velice nepříjemný. Tenkrát jsem byl ve velkém šoku a vzpomínám na to ve špatném, ale na druhou stranu i v dobrém, protože se mohlo stát jen malinko něco jinak a dneska bych tu vůbec nemusel hrát. Ale takhle už to nevnímám, neřeším, že to bylo zrovna proti Technice, odprostil jsem se od toho. Musím ale říct, že někdy, když jedu kolem střídačky a vidím otevřená vrátka, radši rychle odhazuju puk a couvám pryč, už mi to jednou stačilo a nechci si to zopakovat.

A jak jsi vnímal plyšákovou bouři jako takovou? Fanoušky, plyšáky po prvním gólu, pomoc na dobrou věc…
Vždycky je to naprosto skvělá akce jak pro nás hráče, tak pro lidi, kteří přijdou. Nabídli jsme jim skvělý hokej, pobavili jsme je. Pro nás hokejisty je stoprocentně lepší, když hrajeme před nějakými fanoušky. Ženou nás a když člověk dá gól a slyší ty diváky, tak je to vzpruha.

Poslední otázka ohledně posledního utkání základní části, doma ve čtvrtek 14. prosince proti Banské Bystrici. Bude to hra o všechno? Výhra nebo nic?
Výhra, já nic jiného neberu. Je to můj nejoblíbenější soupeř, s Banskou Bystricou se mi hraje nejlépe, hrají rychlý, agresivní hokej, se kterým se já ztotožňuji a moc se mi líbí. Bude to boj a těším se na to strašně moc. Potrénujeme, musíme ještě zamakat a věřím, že ty góly dáme, vzadu to gólman zavře, musíme se hlavně vyvarovat chyb. Bereme jen výhru a postup do první šestky!

Děkuji za rozhovor a hodně štěstí!

Autor: Matěj Vybíral

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *