Sezóna byla úspěšná, teď ještě zvládnout školu, říká kapitán Faschingbauer

S kým jiným bychom si měli povídat o průřezu sezonou, než s Jakubem Faschingbauerem, který znovu táhl tým Akademiků z pozice kapitána. 

Kubo, nelze začít jinak. Celkově hodnotíš sezonu jako pozitivní?

„Určitě bych ji hodnotil pozitivně, protože já osobně jsem nečekal, že to dotáhneme takhle daleko. Ačkoliv před sezonou šly zvěsti, že bychom mohli hrát vysoko, já jsem byl nohama na zemi. Cílem pro mě bylo play-off a to už je vždycky jiná soutěž. Ale za mě tohle byla určitě pozitivní sezona.“

Pokud bys měl vybrat tu nejlepší část základní části, byl to její začátek?

„Stoprocentně to byly první čtyři zápasy, které jsme vyhráli a byli jsme v naprosté euforii. Měli jsme našlápnuto, hlavně jsme těžili z toho, že jsme měli celé září skvělou přípravu. Do sezony jsme vlítli po hlavě a fyzicky jsme si věřili na každého soupeře. Vyhrávali jsme díky tomu, že jsme soupeře převýšili jak takticky, tak fyzicky. Každý z nás makal na sto procent.“

Co bylo v této sezoně největší devizou ve hře Akademiků?

„Já snad ani nevím, co bych na to řekl. (smích) Hodně bylo znát posílení našeho týmu, protože minulou sezonu jsme hráli na jednu lajnu, která rozhodovala zápasy. Letos se k tomu přidala i druhá a třetí…Vyrovnanost v týmu dělá hodně, protože jednu lajnu uhlídá soupeř v klidu, ale jakmile tam jsou další dvě lajny, tak už je to o dost těžší. Také jsme hodně postoupili v taktických věcech.“

Kde naopak Akademiky tlačila bota?

„V našich hlavách byla velká psychická nevyrovnanost, která srážela výkony. Nic jiného mě ani nenapadne. Dokázali jsme některé zápasy naprosto opanovat a ovládnout, viz. první zápas semifinále s UMB, kdy jsme soupeře nepustili vůbec k ničemu. Ano, měli jsme štěstí v podobě tří tyček, ale jinak si myslím, že ten zápas byl naprosto v naší režii. Potom přijedeme za dva dny na Slovensko a zažijeme opačný zápas. Bylo to ale jenom o hlavě, ne o hokeji…“

17692914_1425054920879255_595722266_o

Vzpomněl by sis na zápas, který Ti nejvíc utkvěl v hlavě?

„Asi bych řekl domácí zápas s UMB, v němž bylo velké očekávání. Doma jsme vyhráli 8:6, což byl zážitek. Porazili jsme vedoucí tým v zápase právě o první příčku. Byl to zápas, kde jsme hodně otevřeli obranu, ale dát osm gólů takovému mančaftu, to teda klobouk dolů.“

Jak se podle Tebe adaptovali nováčci?

„Už jsem říkal, že to vidím jako velkou změnu oproti minulé sezoně.  Tým se vyrovnal. Jsou to mladí kluci, kteří hráli v dorostu nebo i v juniorské extralize. Hodně nám pomohli a je to ten rozhodující bod, proč jsme loni nepostoupili do play-off a letos jsme do něj šli z krásného třetího místa. Také to, že jsme skončili v semifinále je úspěch a přikládám to právě té vyrovnanosti týmu. Všichni, co přišli, zkvalitnili tým a dělali konkurenci těm druhým. Musím všem poděkovat, že nám tolik pomohli.“

Pokud se podíváme na čtvrtfinále s Technikou, konkrétně na druhý zápas, bylo to právě o té hlavě, že už jste se viděli v semifinále?

„To je právě ono. Já už jsem měl na začátku druhé třetiny v hlavě takovou tu myšlenku, že to bude ten zápas, ve kterém i když člověk dělá všechno, co může, tak ten gól prostě nedá. Tam mi to blesklo poprvé a říkal jsem si, že s tím snad ještě něco uděláme, ale už to byla taková bezmoc, kterou člověk občas cítí. Ten první zápas jsme je do ničeho nepustili, dominovali jsme…Pak přijedeme o dva dny déle a prohrajeme. Nevím čím to je, jestli se hodně uvolníme a přestaneme se soustředit, ale polevení tam určitě bylo.“

Vidíš teď zpětně dva zápasy v domácím prostředí jako výhodu?

„Přemýšlel jsem nad tím, jestli ta výhoda domácího prostředí je, i když člověk nemá takovou podporu, jako má třeba Škodovka, kde přijde sedm tisíc lidí na zápas. Musím ale říct, že je to takhle i u nás. To, že člověk nemusí cestovat, nemá stres, je ve svém prostředí, ví, že vše má zařízené, to je neskutečná výhoda. Když byly domácí zápasy před play-off, tak přišlo spoustu lidí, kteří začali chodit pravidelně, a člověk tu podporu cítí, i když to třeba není nějak extra hlasité. Je to rozhodně velké plus.“

Kolik sil ubrala Technika před semifinále s UMB?

„Mě osobně nijak zvlášť. Přece jen tam byla chvíli pauza, měli jsme čas na regeneraci, ale určitě tam bylo trochu znát, že ty síly nebyly. Ale ani Banská to neměla snadné, museli rovněž odehrát dva zápasy a nemyslím si, že by to proti Trenčínu bylo něco snadného. Ten jeden zápas navíc u nás už nic neřešil. Síly to ubralo, ale nebyl to ten rozhodující faktor, proč jsme to potom na Slovensku nedotáhli do vítězného konce.“

17776818_1425054934212587_817801051_o

Cesta na Slovensko byla bez největších opor (Frček, Mainer, Setikovský, Pondělík). Ovlivnilo to týmovou psychiku?

„Tak pokud vám chybí tři hráči z prvních dvou lajn a chybí vám gólman, který odchytal většinu sezony a který je velice kvalitní, tak to na psychice týmu samozřejmě nepřidá. Nechci se na to ale vymlouvat. Ti kluci, kteří tam jeli, jsou dobří hokejisti. Neříkám, že kvůli klukům, kteří nejeli, jsme prohráli sezonu. To vůbec. Jeli jsme tam stejně v silné sestavě a věřil jsem všem, že dokážou plně nahradit ty, kteří tam nebyli. Bylo to opět v naší hlavě, měli jsme k tomu přistoupit jinak a tím prvním zápasem ukončit sérii.“

Kde vidíš největší rozdíl ve hře, pokud se podíváš na domácí zápas a na zápasy na Slovensku?

„Když se na to podívám zpětně, tak vidím hlavní rozdíl v tom, že oni u nás byli naprosto jiným soupeřem. I po zápase jsme si říkali, že to bylo strašně jednoduché. My jsme udávali tempo, hráli si, jak jsme potřebovali a zápas jsme opanovali. Na Slovensku na nás čekal naprosto jiný tým, a i když jsme na to byli připravení a věděli jsme, že to nebude jednoduché, nedokázali jsme v hlavách udržet tu koncentraci. Rozdíl byl v tom, že oni u nás předvedli naprosto hrozný výkon a museli za to dostat hrozný ceres.“

Jaký je tedy teď nejbližší program?

„Asi si trošku odpočinout, potom škola…U mě je tedy nejbližší program ta škola. V pátek bude ještě závěrečný trénink a posezení s klukama, kde se sezona ukončí. Potom už to půjde rychle. Za chvíli je tady zkouškové, užijeme si prázdniny, připravíme se na novou sezonu a já se už teď těším na to, až v říjnu přijdeme a začneme znovu.“

Co bys na závěr vzkázal těm divákům, kteří si našli cestu na domácí zápasy?

„Vzkázal bych jim to, že jim strašně moc děkujeme. I když to není žádná hlasitá podpora, jako na plzeňském zimním stadionu, kam přijde sedm tisíc lidí, tak je to strašně cítit, když přijdou lidi, které znáte. Člověk to má v hlavě, že ten a ten se přišel podívat a je to strašně příjemný. Musím opravdu znovu poděkovat všem, že s námi vydrželi. Myslím si, že na konci sezony už se vytvořilo jádro, na které se snad budou nabalovat další lidé. Snem by bylo zahrát si třeba před tisícovkou fanoušků v zápase základní části.“

Tvé osobní vyhlídky a cíle do další sezony?

„Sezona skončila před třemi dny, takže moje vyhlídky směřují hlavně k odpočinku. Udržovat se samozřejmě budu pořád, ale ten tvrdší trénink přijde v rozmezí srpna a září. Vyhlídky na sezonu nemám žádné, protože nevím, jak tým bude vypadat. Kostra zůstane stejná, to je jisté. Jsou tam kluci, kteří jsou v prváku a mají vůli studovat dál, teď jenom záleží, jací kluci se přidají, a já doufám, že se dostaneme ještě dál.“

Kubo, děkujeme Ti za rozhovor a přejeme nejen Tobě úspěšné zkouškové 🙂

-VN-

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *