O slovenském semifinále s Muchkou, Polívkou a Smejkalem

Bohužel, Akademici nezvládli vybojovat jeden ze dvou zápasů u našich sousedů v Banské Bystrici a aktuální ročník Evropské univerzitní hokejové ligy pro ně skončil těsně před branami finále. Smutnit ale rozhodně nemusí, třetí místo je velkým úspěchem a plzeňský univerzitní tým dal najevo, že i do příští sezony se s ním musí počítat.

15621669_1369082743133969_530184785281677558_nJiž před cestou do Banské Bystrice bylo jasné, že se tým bude muset přeskupit. Na Slovensko neodcestovaly opory jako Frček, Pondělík nebo Mainer. „A také Honza Setikovský,“ doplnil Václav Polívka. „Tihle ti kluci jsou pro náš tým klíčoví. Jistě, každý v podvědomí vnímal to, že kluci budou chybět, že nejsme tak silní, jak bychom mohli být. Snažili jsme se to ale brát jako fakt, se kterým nic neuděláme. Tak to prostě bylo. Jsme tým studentů. Kluci měli povinnosti nebo byli nemocní. Blbě se to sešlo,“ dodal. Největším plusem v prvním utkání bylo rozjetí přesilovkového stroje. Právě při prvním přesilovkovém gólu Akademiků byl na konci hráč s číslem 83, jemuž přihrával Jan Kašpar. „Honzovo čtení hry je fantastické. Hrajeme spolu už nekolikátý rok, takže vím, co od něj čekat. Už několikrát mě tam takhle našel. Já si jen říkal, hlavně to tref…a povedlo se,“ popsal úvodní gól plzeňských jeho autor. Bohužel, tak, jak se dařily přesilové hry, tak se nedařila hra při vyrovnaném počtu hráčů. Václav ale odmítá, že by to bylo několikahodinovou cestou. „O cestě to nebylo. Banská Bystrica měla vyrovnanější tým. Skvěle makali, měli navrch,“ uznal sportovně. Slovenský tým postupně odskočil až na výsledek 7:3 a bylo jasné, že sérii bude muset rozhodnout třetí zápas. „Věděli jsme, že to není poslední zápas. Snažili jsme se to dohrát se ctí. Pokyny k následujícímu zápasu byly jasné, plnit taktiku, nechat na ledě to, co v nás je a hodit prohraný zápas za hlavu. Vždyť série byla 1:1 a my je v prvním zápase přehráli.“  Co se ale týče hodnocení celkového umístění týmu, panují u Vaška ještě rozporuplné pocity. „Ano i ne. 3 místo je v historii týmu největší úspěch, ale měli jsme na víc. Finále bylo blízko, stačilo málo a mohli jsme hrát o titul.“

15672787_1369083443133899_3799292355741635039_nVe druhém venkovním zápase spasil naděje Akademiků Martin Muchka. Ten asistoval u gólu na 3:4 a poté sám minutu před koncem vyrovnal. Pojďme ale popořádku, před úvodním hvizdem mohli Akademici hlásit posily ve formě Setikovského a Pondělíka. „Určitě to náladu v kabině zvedlo, jelikož jsou to hráči do prvních dvou lajn. Pro tento rozhodující zápas to bylo určitě důležité,“ připustil Martin, jenž potvrdil i náš dojem, že po vedoucím gólu slovenských hokejistů bylo těžké dostat se na dostřel. „Určitě ano, mají výborný tým a pro nás bylo těžké vyrovnat. Naštěstí se nám to povedlo, bohužel jsme to poté nedotáhli.“ V posledních deseti minutách přišly výše avizované branky, jak je viděl Martin sám? „Tak u gólu na 3:4 jsme se s Bakym dobře prohodili na modré čáře a já jsem mu pak jenom nahrál a on to dobře po zemi trefil. Podle mě to bylo i tečované. Pro gól na 4:4 vyhrál buly Séťa přímo na Kašpiho a ten mi dobře nahrál. Na mně bylo už jen trefit bránu, naštěstí to tam prošlo.“ Další rána pro Akademiky přišla právě po vyrovnání, kdy byl vyloučen Jan Kašpar do konce utkání. „Ztráta to určitě byla, ani popravdě nevím, za co šel. Asi nějak nadměrně oslovoval gól. Velmi chyběl v prodloužení, protože je to kvalitní hráč se spoustou zkušeností,“ řekl Muchka. A jaké byly celkové pocity z odehraného semifinále? „Určitě to byla pro fanoušky kvalitní utkání se spoustou bojovnosti. Byly to vyhrocené zápasy, padalo spoustu branek, bohužel jsme to nedotáhli do vítězného konce.“

15589834_1369083893133854_2974783887611987772_nV obou duelech naskočil mezi tři tyče Filip Smejkal, pro něhož to byla premiéra ve vyřazovacích bojích. „Nervozita určitě byla. Bylo to moje první play-off, ale během prvních zákroků to ze mě spadlo a v brance jsem se cítil dobře,“ řekl. Pokud by měl určit ten lepší duel, vybíral by těžko. „Asi nedokážu označit lepší zápas, oba zápasy se mi chytalo dobře, i když to možná z výsledku nemusí tak vypadat. V obou zápasech jsem měl oproti jiným duelům dost práce, což mi ale vyhovuje víc, než když na mě jde 15 střel za zápas. Mrzí mě ale, že se nám nepovedlo postoupit do finále.“ Druhý zápas došel až do prodloužení, v němž byli úspěšnější slovenští hokejisté. „Vzpomínám si, jak se domácí hráč na chvilku uvolnil a vybruslil na střed hřiště asi 2 metry přede mě a vystřelil poprvé. Filip Malota mu velmi dobře první střelu zblokoval, jenže se puk odrazil zpátky k domácímu hráči a ten napodruhé trefil puk k tyčce. Já jsem bohužel reagoval na první střelu a šel jsem na zem a pak jsem se už nestihl přesunout včas na dorážku,“ popsal ze svého pohledu poslední branku sezony, avšak důrazně odmítl, že by vyrovnávací branka v poslední minutě ovlivnila koncentraci týmu v prodloužení. „To si určitě nemyslím. Byli jsme v euforii, ale koncentrovanost byla velká a hlavně jsme všichni věřili, že tento zápas vyhrajeme. V prodloužení se hrála celkem opatrná hra z obou stran a rozhodla bohužel jedna nešťastná branka.“

Z pohledu brankáře nás zajímalo, jestli si střelci UMB našli oblíbené místo, kam nejčastěji zkoušeli dostat puk. „Myslím si, že se nějak střely na určité místo neopakovaly, možná ve druhém zápase bylo více střel na nohy, aby se puky odrážely, ale když byl nějaký puk vyražen, tak to kluci perfektně pohlídali,“ složil pochvalu svým strážcům Smejkal. Jak by tedy celkově zhodnotil úvodní slovenský duel? „První zápas bych zhodnotil z našeho pohledu jako velmi nepovedený. Myslím si, že z části tomu také přispěla neuznaná branka na 1:1, ale i přesto do poloviny zápasu byl stav 1:2, jenže při vyrovnaném počtu hráčů na ledě, jsme nebyli schopni se nijak prosadit a soupeř byl v tlaku, ze kterého postupně navyšoval náskok.“ Rozhodující duel byl již z pohledu Akademiků lepší. „Ve druhém zápase se nám povedl start do utkání a po 1. třetině jsme vedli 1:0, ale bohužel nám nevyšla vůbec 2. třetina, ve které jsme dostali 4 góly. Ukázali jsme ale obrovskou sílu a vůli po vítězství a minutu před koncem zápasu jsme vyrovnali na 4:4. Prodloužení už bylo i hodně o štěstí a to nám asi chybělo.“ S odstupem času ale Smejkal hodnotí konečné umístění jako pozitivní. „Po zápase panovalo sice obrovské zklamání, protože jsme byli jen kousek od finále, ale 3. místo je velký úspěch a já jsem s tímto místem velmi spokojený. Hlavně jsme ukázali, že máme velmi silný tým, který může hrát vyrovnané zápasy s kýmkoliv,“ shrnul slovenský dvojzápas Filip Smejkal.

-VN-

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *